V současnosti je to tak, že pokud člověk pečuje o svého blízkého, který je závislý na pomoci jiných, je doba této péče považována za náhradní dobu pojištění. A zároveň je i takzvanou vyloučenou dobou.
Co to znamená? Že se pro účely důchodového pojištění počítá doba strávená péčí o blízkého stejně, jako by byl pečovatel zaměstnaný. Je to stejné jako například u péče o dítě do tří let.
Zároveň se ale tato doba nepočítá do výpočtu průměrného výdělku neboli osobního vyměřovacího základu, který ovlivňuje budoucí výši důchodu. Což je pro většinu pečovatelů dobře, protože v době péče mají nulové nebo jen nízké příjmy – a ty by jim budoucí důchod „rozmělnily“.
Nově, jak stanovila důchodová reforma, zůstane péče o blízké náhradní dobou – tedy tou, co se počítá do odpracovaných let. Ale zároveň bude oceněna průměrnou mzdou. Tím se právě vyměřovací základy mnoha pečovatelům zvýší a v budoucnu dosáhnou na vyšší důchod.
„Podle schválené reformy bude tato náhradní doba pojištění spojena s nárokem na takzvaný rodinný vyměřovací základ ve výši 100 procent všeobecné průměrné mzdy, jde-li o stupeň závislosti III. nebo IV. Nebo pak poloviny všeobecné průměrné mzdy, jde-li o stupeň závislosti I. nebo II.,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. „Tento vyměřovací základ se bude pečující osobě zohledňovat jako příjem ze zaměstnání v letech osobní péče,“ dodává. „Dosazování rodinného vyměřovacího základu se bude týkat těch pečujících osob, u kterých datum přiznání starobního nebo invalidního důchodu bude spadat do doby po 31. prosinci 2026. Důchody pečujících osob přiznané před 1. lednem 2027 se nebudou v souvislosti s touto změnou přepočítávat,“ upřesňuje Augusta.
Proč se bude lidem pečujícím o blízké s nižším stupněm závislosti počítat méně? „Osoby pečující o osoby se stupněm závislosti I. a II. mají větší šance dosahovat vyměřovacích základů ze zaměstnání na kratší pracovní úvazek, který se k rodinnému vyměřovacímu základu vždy připočte. Pokud by i těmto osobám náležel základ v plné výši, zvýhodňovalo by je to ve srovnání s osobami zajišťujícími náročnější péči o více závislé osoby,“ argumentuje Augusta.
Pečující osobě, která bude souběžně s péčí o blízkého ještě pracovat, se sečte rodinný vyměřovací základ s výdělkem. Tím se důchod může ještě navýšit, protože příjem pečovatele bude vyšší.
„U lidí, kteří měli skutečné příjmy před péčí a po péče nadprůměrné, může být výhodnější hodnocení vyloučené doby. Plátce důchodu proto provede srovnávací výpočet a pojištěnci přizná částku, která bude výhodnější,“ pokračuje Augusta.
Zákon přitom neuvádí žádnou minimální délku doby péče pro získání nároku na hodnocení rodinného vyměřovacího základu.
Ministerstvo změny u ocenění péče za blízké vysvětlilo tím, že „generují významný společenský efekt spočívající v přínosu nového pojištěnce do základního důchodového pojištění anebo v odbřemenění systému sociálních služeb.“
Zdroj: https://www.penize.cz/starobni-duchod/468657-vypocet-duchodu-se-zmeni-reforma-oceni-peci-o-blizke
Zdroj: https://www.penize.cz/starobni-duchod/468657-vypocet-duchodu-se-zmeni-reforma-oceni-peci-o-blizke
Vytvořeno: 2025-03-10

